Kirjat

ÁHCCI JA MEARRA

 

Girjji lea čállán biekkánis Tove Jansson ja sámegillii dan lea jorgalan Ritva Torikka.

 

Girjjis mumenbearaš ja unna M fárriit ávdin sullui gos lea dušše èuovgadoardna, man èuovga lea jáddaduvvon. Mumenbearaš ásáiduvva sullui ja geahèalit birget fámolaš mearavuostá.

 

Mumengirjjit sisttisdollet dábálaèèat muhtun olbmo eallima dehálaš muddu ja dovddu. Nu maiddái dát girji. bGirji lea seammás muitalus oktonasvuoðas ja olmmožin šaddamis. Juohkeokta girjji persovnnain vásiha oktonasvuoða earáláhkai ja gárta giehtadallat dan dovddu.

 

 

AHKIDIS DÁLVI
 
Girjji lea čállán Arvid Hansen. Girji muitala Bieras, geas leat iežas noađit. Sápmelaččat elle garra dilis dolin, ja eará olbmot badjelgehčče sápmleččaid. Dát girji muitalage mo Biera vásihii sápmleašvuođa ja makkár dáhpáhusaide dat doalvvui su.
 
Dát lea gelddolaš muitalus midjiide nuorat bulvii das makkár dilli ovdal lea leamašan ja leagoson mihkkige duođas rievdan.

ÁHKKU MUITAL MUNNJE

 

Dán girjjis leat hoahkamat ja árbevirolaš muitalusat. Logadettiin dán girjji beasat lohkat ee. muitalusa das go sápmelaš boðii Sápmái ja mo garjá suoládii dola olbmuide.

 

Dan lassin girjjis lea hoahkan mas beasat ieš  muitalit ja sárgut.

 

ÁHKUBIEBMU : sápmelaš mainnas

 

Boares áhkku lea váldán oarbbes máná ja addán sutnje namman Áhkubiebmu. Áhkubiebmu stuorui ja gievrrui. Son deaivvai Ruovdebodnji ja ovttas soai bivddiiga gottiid. Deaivvaigga Beachegeassi ja válddiiga su reaŋgan vai golmmas ealihit áhkku.

 

Mo son dát golmmas birgejit go bođii állana guhkosas olmmái ja álggii hehttet sin eallima? Fertet ieš lohkkat!

 

ÁJA

 

Kirste Paltto ođđa nuoraidgirjjis leat golbma novealla.

 

Máidnasiin sáhttá vuohtit árbevirolaš máidnasiid fáttáid. Noveallat leat gelddolaš fieránat das mo moderna áigi ja árbevirolaš muitalusat čatnasit oktii.

 

 

Árbi

Hillá, Soili ja Ari ožžot áhkusteaset árbbi, man fertejit viežžat áhku dološ šaddanbáikkis Gámasnjárggas. Mátki lea guhkki eaige sii oaččo geasage muitalit, gosa  sii leat jođus ja manin. Áhkku lea gieldán mánáid hállamis geasage dannego gažaldagas lea stuorra suollemasvuohta.

 

Buot šaddá váttisin go árbi láhppo, ovdalgo mánát oba gerget guovllastitge mii dat lea. Árbi ii šat gávdno gostige. Mánát álggahit suollaga ohcama. Eahpádusat suollágis leat máŋggat. Suolá sáhttá leat boaresbárdni Bienne, báikkálaš unnarosvu Jámma-Jummi dahje Heandarat guhte lea dutki. Muhto leago suola oktage sis? Ja mo de loahpa-loahppai geavvá? Gávdnogo áhku árbi ja gii dan lei dolvon? Ja mii lea nu divrras árbi ahte suollágatge dan hipmošit?

 

 

Geatki

Gánddaguovttos Lásse ja Rásmos leaba oaggunmátkis go oaidniba

ja vuohttiba geatkki mii lea lábmen juolggi. Dan guovllus lea maid

oainnat vuovdnás fuođđobivdi Efrán, gii áiggošii heakkahuhttit geatkki ja

vuovdit náhki mátta riggáide. Geatki ii gal šat gávdno muhto seamma reaissus deaivaba gánddaguovttos Báktina. Báktinis lea suollemasvuohta ja dat maiddái sáhttá leat Báktina loahppa. Báktin máhttá rievdadit iežas hámi ealli hápmái.

 

Lohkanbihttá s. 80

 Mo de geavvá, gii Báktin duođai lea, makkár attáldagat sus leat?

 

Ája

 

Irján ja Ellá loaktiba hui ollu áiggi fiinna ádjaga luhtte, mii lea gili

lahka. De guorranišgoahtá ája ja mánaguovttos heađástuvvaba. Go

soai geahččaleaba gádjut ádjaga, de gártaba hui gelddolaš, imašlaš ja

váralaš fearániidda.

 

Ája lea guorraneamin, leago guovllus giidnu gii váldá ádjaga čázi. Ja manin lea fearán šaddamin varalaččan?

 

 

ÁJARIIDU
 
Girjji dáhpáhusat dolvot min dološ áigái. Ánju gilis leat šaddamin riiddut, daningo várregili ássit ja leahkkegili ássit doarrájit gaskaneasat ádjaga čážis. Riiddut billistit gili olbmuid oktavuođaid ja maiddái sin eatnamiid.
 
Muitalus lea drámahtalaš muitalus riidduin, vašis ja soađis ja maiddái das maid dat dagaha olbmuide. Leagoson loahpas buot bures ja vuoittágo ráffi?

 

ÁJJÁNIEIDA JA GÁLGGONIEIDA
 
Dán girjji lea čállán Bodil Cappelen ja son lea maiddái sárgon govaid. Sámás girjji lea jorgalan Issát Sámmol Hetta.
 
Muitalus vuodduduvvá Norgga álbmotmáidnasii.
 
Muitalusas dievdu ja nisu náitaliigga. Sudnos goabbásge lei nieida. Nubbi nieida, gálggonieida lei láiki ja bahánihkkán ja nubbi, ájjánieida fas lei viššal ja buorredáhtolaš. Eamit ja gálggonieida mearrediiba duššadit ájjánieidda go son lei menddo viššal. Mo son de geavvá? Fertet ieš lohkat!

ÁNDE GIRJJIT

 

Ánde ja Lávlla -Lásse

 

Ánde lea sárgumin. Son sárgu lottáža, man namma lea Lávlla-Lásse. Lávlla-Lásse máhttá girdit ja maiddái Ánde hálidivččii oahppat girdit. Makkár hommáid Ánde ja Lásse buðaldeaba? Oahppágo Ánde girdit?

Ándde beaivi

 

Ánde oačču ollu skeaŋkkaid ja maid ártegis guovžža mii lea veháš bálddonasge. Mo son Ándii geavvá guovžžain?

Ánde ja ártegis guhkesbeallji

 

Ánde deaivá Biehtára, guhte lea njoammil. Mo geavvá go Ánde fitne Biehtáris seaibbi ja belljiid?

 

 

 

ANNGANNGUUJUK-GÁNDA GII SUOLÁDUVVUI
 
Dát muitalus lea inuihtagánddaš Anngannguujukka birra.
 
Anngannguujuk stoahká álo okto iežas kájahkain ja eadni lávii dárkkistit ahte son ain lea rájus. Ovtta beaivve Anngannguujuk ii vástitge vaikko eadni mo čuorvu.
 
Anngannguujukka Áhci ja Eadni heađástuvvaba ja fitnet jierramin veahkki noaiddis, nugo dan áigge lei dáhpin. Noaiddit muitaledje ahte siseatnanássit ledje dolvon Anngannguujukka.
 
Makkár lea Anngannguujukka eallin siseatnanássiid luhte?
Gávdnágo ANNGANNGUUJUK ruoktot? Dan don fertet ieš čielggadit!

 

ÁRVÁDUSAT
 
Dieđátgo mii lea bahámus ja buoremus dávvir olbmos? Dovddatgo don albmá gii gopmirdá juohke biekka iige váibba? Mii dušše geahčá iige oađe goassige?
 
Máret Risten Sárá lea čohkken dán girjái Árvádusaid. Árvádusat ovddidit hutkáivuođa, giellamáhttu ja leat seammáš suohttasat. Dat leat maiddái oassin sáme árbevirolaš máhttus.

 

ARVEDÁVGGI MÁNÁT
 
David lea gávccijahkásaš ja dávjá okto ruovttus go su eadni ja áhcci eaba geargga álo leat suinna.
 
David ii viša leat siste viesus olles beaivvi ja vuolgá olggos váikko eadni lea su geldánge mannamis, daningo gávpogis bombejit ja dat lea várálaš. Nu geavvá dálge ahte bumben álgá ja David šaddá báhtarit gávpogis eret. Son ii bisán ovdalgo lea joavdan bávtti lusa. Doppe son fuopmá ahte ii šat hálit máhcat gávpogii, gos leat dušše bahás áššit.
 
David gávdná čábbá báikái ja deaivá doppe máná, guhte lea guoirras ja eret Afrihkás. Gándda namma lea Ami.
 
Báiki gos leaba, lea arvedávgi. Doppe lea ráffi ja čábba ivnnit. David ja Ámi hutkaba alcceces giela vai áddehallaba. Eabage hálit šat ollesolbmuid máilmái gos leat dušše váivves áššit.
 
Ámi ja David fitneba čuvvoleaddjiid go earátge mánát leat dolkkan máilmme váttis áššiide ja bahávuhtii.
 
Makkár lea mánáid eallin arvedávggis ja maid fertiit ollesolbmot lohpidit vai mánát máhcet ruoktot. Dan gal fertet ieš lohkkat!

 

BÁNNOGÁHKUT
 
Álkkes rává bánnogáhkuid steikemii. Jogo máhtát bargat daid? Seammas oahpat olu sániid!

BÁRBMOÁIRRAS

 

Girjji lea čállán Kerttu Vuolab ja son lea maiddái ráhkadan govaid girjái. Kerttu lea bárgidan girjji vai maiddái boahttebuolvvaid mánát beasašedje muosáhit máttuideamet rikkis máinnastanárbbis.

 

Girji muitala máttuideamet máttaráhku Nanná, su jumešnieiddažiid Bikká ja Rávnná ja sin maŋisboahttiid birra. Rávdná hálddaša čáži ja Biggá fas áimmu.

 

Lohkanbihttá s. 13

 

Romána lea čállon golmmain áigeperspektiivvan. Min máttuid máidnasat mat leat maiddái min eallima vuođđun ja min historjá. Diedátgo Njávešeadni ja Háhteseadni birra? Mo beana álggi olbmo bálvan? Gii lei Sáráhkká ja makkár muitalus sus lei?

 

BÁS PRINSSÁŠ

 

Muitalus Bás Prinssáža birra lea bieggán muitalus ja dan lea čállán Antoine De Sant-Exupèry jagis 1943. Dat lea jorgaluvvon 180 eará gillii ja dat vuvdo jahkásaččat 80 miljovnna stuhka. Girjji sámegillii lea jorgalan Kerttu Vuolab. Girji heive ollesolbmuide ja mánáide. Girji sisttisdoallá lihku eallinfilosofiija ja duođašta mo mánát ja mánáid láhkái jurddašeaddjit máhttet oaidnit áššiid viidábut.

 

Muitalus álgá go girdi seaivu ávdin saharai. Pilohta deivá doppe Bás Prinssá guhte lea eret gomuvuođa násttis  B612, mii lea unna násttáš. Daningo Báš Prinssáš lea vehá earálagan ja vehá morašlašge, hálida pilohta diehtit eambbo su birra.

 

Bás Prinssa násttis leat golbma dollavári, main okta lea jáddan. Báš Prinssa asteroidas orru maid čáppa ruvssu. Máidnasis muitaluvvo Bás Prinssa mátkkis ja olbmuin geaid son mátkkis alde deaivá.

 

Pilohta oahppá ollu Bás Prinssášis das mii eallimis lea dehálaš ja mainna lágiin olmmoš oaidná buorebumusat dehálaš áššiid. Máhttátgo don jo árvidit mii dat lea?

 

 

BEAIVVÁŠ NIEIDA

 

Girjji lea čállán Marry Ailonieida Somby. Girjjis leat erenomáš čáppa govat maid lea málen Ingrid Jangaard Ousland.

 

Lea lávrasiid áigi, dalle leat ijat bihkka seavdnjadat ja skábmaeana vuordá muohttaga. Alits lea velohallamin litna jeahkáliid alde duottar jávregáttis. Alits lea dan agis ahte biegga lea álgán juoiggadit sutnje suollemas luðiid. Alits lea gullán ahte son galgá šaddat iežas siidda noaidin.

 

Lohkanbihttá s. 5

 

Fáhkka Alits gullá geannu juoigamin. Alits fáhte nieidda guhte juoiggada. Nieiddas leat nu čábbá vuovttat ahte Alits ii leat goassige ovdal oaidnán dakkáriid. Nieida lea beaivvi nieida ja sus leat dievva lojes bohccot maid ieš lea dápman.

 

Alits hálida nieidda alcces, muhto mo geavvá? Ja maid Alits nieiddas oahppá?

 

 

BEARRALAT
                                                   
Dán girjji leat ráhkadan sámemánát! Soitá ahte maiddái dan leat okta dán girjji dahkkiin.
 
Dán girjái lea čohkkejuvvon sámenuoraid dáiddadáhpáhusaid muitalusat, máidnasat, divttat, máilmme fiinna govat, miellagiddevaš ráidogovat ja Giisá- nammasaš čájálmas .
Gávnnatgo doppe iežat dahje oahpása čállosa? 

Biehtár ja Doggi

 

Biehtár lea gávccejahkásaš bárdni gii orru guhkkin meahcis oktonas dálus iežas etniin ja áhciin. Biehtáris ii leat oktage stoahkanguoibmi, muhto son lea hárjánan dasa. Ovtta beaivve Biehtár gávdná skireèivgga masa addá nama Doggi.

 

Biehtár ja áhcci ráhkadeaba Doggái orogaha. Dokkis boahtá Biehttárri dehálaš ustit, soai bargaba ovttas váikko maid!

 

Mo geavvá dan beaivve go geassi lea meattá ja Doggi lea sturron ja girdila?

 

Boahtte-áigge-bárdni ja Lemet

 

Dát muitalus lea gándda birra, guhte lea leamašan biilla lihkkuhisvuoðas. Bárdni vázzá skuvla internáhtas gos buohkat gohčodit su Joavnnan, muhto dat ii leat su rivttes namma. Eará oahppit cuiggodit su Boahtte-áiggi-bárdnin ja dan gánda imaštalla. Lihkus lea Lemet guhte lea su ustit.

 

Ovtta beaivve Joavnna ádde juoidá ja hirbmáhuvvá. Maid jáhkat su áddet?

 

BOV LOHKÁ BEIVVIID JA VAHKUID

 

Bov orru bovnna siste. Bov lea gufihttariid mánná. Bovnna bálddas lea dállu, gos orrot Nora ja Tore, olbmománát.

 

Lea skábma ja Bov èuovvu mo mánát cahkkehit gintaliid go leat juovllaid vuorddašeamen. Seammas maid Bov oahppá vahkkubeivviid. Jogo don máhttát daid?

 

ČÁBBÁMUS IĐITGUOVSSU

 

Dán girjji lea čállán Elle-Márjá Vars, Láhpoluobbalis eret. Son lea čállán olu nuoraid girjjiid ja noveallaid.

 

Liná lea 15-jahkásaš nieida ja vázzá badjedási 9. luohkká.  Liná lea dábálaš nuorra, dábálaš olggosoaidnit ja su bearrašii gullet áhcci, eadni, unnávieljjaš ja Busi nammasaš bussá. 

Linás leat váttisvuoðat, son ii máhte matematihkká, luohká bivnnut nieiddat hárdet su ja son ii leat goassige cummestán gándda.  Lárin, skuvlla fávrrumus gánda moive Liná jurdagiid ja maid muhtimat earát.

 

Sus lea erenomaš attáldat man Urbán, dáiddár ja filosofa guhte orru meahcis, fuobmá Liná dáidduid ja orru dovdamin Liná buot buoremusat. Urbán šaddá sutnje dehálaččan. Liná eadni ja áhcci eaba ádde Liná ja Urbána ustitvuoða Manin nuorra nieiddaš hálida golahit áiggi boares áddjáin!  Ja Urbánhan sáhttá leat varálaš Linái.

 

Lohkanbihttá s. 96.

 

Mo Lináin geavvá. Makkár oktavuohta sus šaddá Lárinin, naba mo geavvá Urbánin?

 

Ja gii lea dat gean gieða Liná dolle girjji loahpas?

 

 

ČÁKČÁ
 
Dát muitalus lea Ristina ja su eallima birra ovtta čavčča. Girjji lea čállán Ellen Marit Guttorm ja govaid lea sárgon Berit Marit Heatta.
 
Girjjis johttit Ristinná ja su bierraša mielde álgocávccas gitta dálvái. Go logta girjji dieđát gii lea Duhkkoratti ja mo sutnje geavai. Mo mánát fitniit vielpá man namma lea Guvge ja mo Guvge fitnii nama Seaibelah-Guvge?
 
Dan fertet ieš lohkkat!

 

ČÁPPA NÁSTTÁŠ
                                
Dát muitalus boahtá Guoládaga sámiin, ruoššabealde, muitalusa lea čállán Efim Sofia ja čábbá govaid lea sárgon Jakov Jakolev.
 
Girji muitala nieiddas gean vánhemat leat addán sutnje jiellahatnama Čábba Násttáš. Son orru sámi bearrasiš ja si vánhemat leat jo vuorrásat.
 
Čábbá násttás lea mearriduvvon náitalit rikkes badjealmán, muhto sin liiko buorebut guolásteaddjái. Guolásteaddji fitne goittoge vejolávuođa-son ferte golmii árvidit riekta vai fitne Násttážá alcces.
 
Lohkanbihttá s.18
Maid jáhkat árvidago son?

 

ČOARVEVIEKSÁ LIEĐĐERIEMUT
 
Aino Hivand lea čállán ja sárgon dán girjji govaid. Dát muitalus lea čoarvevieksá birra ja das mo son iežas nieidaskihpáriin gáhttovieksáin áiggui doallat lieđđeriemuid. Dát girji muitalage das mo son fitnii eará skihpáriides veahkkin. Seammas go logat oahppat maiddái dovdat čoarveveksá skihppáriid sierralágan divrriid, dego ruonágearsegobbása, ja ruksesdielku.
 
Girjái gullá maiddái speallu man namma lea čoarvevieksá lieđđeriemut.

 

DÁLLODOALLU FIERVVÁS
 
Dán girjjis muitaluvvo čieža jahkásaš Lásse ja gávcci jahkásaš Elle stohkosiin fearvvás. Soai stoahkaba skálžžuin. Makkár earálagán skálžžuid soai gávdnaba? Ja mo geavvá go ulligoahtá?
 
Maid Lásse ja Elle hutkaba go leaba čohkken doarvái skálžžuid? Loga ieš?

DARJESKÁIDDI ČIEHKÁ

 

 

Ándde guoktá Nilláin leaba joðus Máret-goaski geasseorohahkii Darjeskáidái mii lea mearragáttis. Doppe leaba maiddái Ándde vilbealit Áilu ja Nils-Ánde.

 

Mii nu lea boastut ja politiijat bohtet vieččat Nils- Ándde giddagasii. Oktage ii dieðe manin Nils-Ánde ferte giddagassii, unnimusat Nils-Ánde ieš. Čielgá ahte politiijat eahpidit Nils- Ándde vuodján olbmo jámas.

 

Darjeskáiddis leat maid álggaheamen ruvke, mii hehtte boazodoalu ja man maiddái Nils-Ánde vuostilda ja son leage mielde lihkadusas mii vuostálasta ruvkke ee. miellačájehusain.

 

Ánde ja Nillá oktan Áilluin ja Sárá Márehin mearredit čielggadit makkár doaimmat duoðas leat joðus ja manin vigihis Nils-Ánde lea šaddan giddagassii.

 

Lohkanbihttá s.38

 

Maid jáhkat, ceavcibago Nillá ja Ánde vuot oktii vuostálastit bahádahkkiid?

 

 

DÁVGGÁS JA NÁSTI
 
Dán girjji lea čállán girječálli Kirsti Paltto ja govaid lea sárgon Sigga Marja Magga.
 
Dávggáš lea aktonas gánda ja eddon go oktage ii hálit suinna stoahkat. Son vuolgá olggos ja vellesta muohttagii geahčadit mo násttit šelgot. Báifáhkka okta nástiin gohčá eatnan ala. Násti muitala ahte lea okto ja ferte golmma beaivve siste máhcat ruovttoluodda almái, muđuid jápmá. Násti muitalii ahte lei gohččan daningo olbmot nu bávkkaledje eatnan alde. Dávggáš lohppidii su veahkehit, vaikko ii dieđege mo máhttá veahkehit Nástti ruovttoluodda iežas báikái. Ja dás álgáge sutno ustitvuohta ja gelddolaš fierán das mo unna Dávggáš fitne Násti ruovttoluodda, jus fitne..Mátkis leat máŋga mohkki. ja don ieš fertet gal lohkkat dáid mohkkiid birra!

DIVGA

 

Girjji lea čállán Kirsti Paltto ja govaid lea sárgon  Mika Launis.

 

Girji muitala Mihku birra. Mihkku áibbaša iežas ustiba, Máreha, guhte lea fárren guhkás nuppe beallai ábi, Amerihkii. Báifahkka gáddegurrii ihtá stuorra bossu. Mihkku suorgana ain eanet go Bossu hállagoahtá sutnje.

 

Bossu man namma lea Alla Alit  muitala ahte Mihkku ferte sutnje háhkat divgga vai vilges nieidabossu Vilgesbeahcet fuomaša Alla Aliha.

 

Lohkanbihttá s. 7

 

Mihkku fitne váttisvuoðaid čađa Alla Alihii divgga ja dáidá maiddái fitnet alcces oðða ustiba? Vai maid jáhkat? Fertet ieš lohkat olles muitalusa.

 

 

DIVTTAT
 
Divttaid dán girjái leat čállán bieggánis sámi girječállit. Girji lea čohkkejuvvon oahppogirjin, dannego dat ovdánbukta muhtun smá girječálliid divttaid.
 
Jog o don leat lohkan dáid klassihkariid? Loga ieš!

DOVDDA ČUOĐI DIIDDA

 

Biret-Nillá-Elle Riitta (Ellen Brita Anti) lea čohkken dološ diiddaid dán girjái ja sárgon maiddái govaid. Girji lea álmmustuvvan jagis 2003.

 

Diiddastallan lea min njálmmálaš árbevierru man lea dehálaš seailluhit. Jogo don dieđát manin girjji ii goassige galgga guođđit leahkkut?  Dahje makkár guossit leat boahtemin jus bussá bassá belljjiid? Naba mo geavvá dasa gii ii govčča uvssa iežas maŋis?

 

Dovddatgo Pippi Guhkessuohku?

 

Dán girjji lea čállán Astrid Lidgren. Pippi Guhkessuohkku lea dovddus birra máilmmi, muhto leatgo don lohkan dán muitalusa?

 

Tommi ja Annika leaba duššástuvvan, soai dárbbášeaba oðða ustiba. Sutno ránnjás lea Hearvadállu, mii lea ávdin.

 

Ovtta beaivve go Tommi ja Annika leaba guovlamin Hearvadálu guvlui, boahtá dállui unna binna nieiddaš, gii guoddá stuorra ealli heastta. Son lea Pippi Guhkessuohkku guhte lea gievra ja rikkis. Pippi orru Hearvadálus aibbas okto, ovttas iežas Áhpegahttun Suohkkoniillasin.

 

Tommi ja Annika liikoba Pippi Guhkessuhkkui go Pippi bargá visot ieš ja visot vehá jorggobeliid.

 

Lohkanbihttá s. 12

 

Makkár fearániidda Tommi ja Annika gártaba Pippi Guhkkesuohkku fárus? Mii geavvá sirkusis? Naba mo geavvá dan guovtti suollagii , geat geahččaleigga suoládit Pippi ruðaid? Ja makkár riegádanbeivviid Pippi ordne alcces? Dán buot don fertet ieš lohkat!

 

DUŠŠE MUS?

 

Dán girjji lea čállán Jens-Martin Mienna. Dát lea su goalmmát girji.

 

Girji muitala Mihku birra. Mihkku dovdá ahte son ii máhte ja ahte son dat lea gii álo eahpelihkostuvvá. Mihkku dego mii earátge dovdá muhtumin balu, muhto son ii dieðe ahte maiddái earát ballet. Erenoamážit Mihkku ballá álgit oðða skuvlii, muhto ii duostta muitalit das oktiige. Ii oba áhččašis. 

 

Vuoitágo Mihkku dán ilgadis dovddu? Ja jus vuoitá de mo? Dan fertet ieš čielggadit.

 

Lohkanbihttá s.55 Nie jotke Mihku beaivvit...

 

Dán girjji lea buorre buohkaid muhtumin lohkat. Leatgo ieš muhtumin ballan mas nu?

 

 

EAHPÁRAŠSTUIBMI
                     
Dán girjji lea čállán Bjørn Nittenberg ja sámás dan leaba jorgalan Áleht-Jovnna Máret (Marit Kristin Guttorm) ja Áilen Nigá Áilen (David Aslak Eira)
 
Torgeir lea 12- jahkasaš gánda geas ii mana nu bures skuvllas, iige son liiko skuvlii. Torgeir goittoge liiko guldalit ádjás muitalusaid eahpáraččaid birra ja Torgeir láve sárgut ádjá muitalusain govaid.
 
Eahpáraš lea dakkár mánná, gii lea beassa heggii čilgemeahttumit ja gii gopmahalla. Ahte eahápaš fitne ráfi, ferte dasa addit nama. Torgeir šaddá sáhkkil diehtit eanet eahpáraččaid birra. Torgeir manná meahcái, Pedárvággeráigái ja gávdná eahpárašráiggi gos oahpásnuvvá eahpáraččaide Gielaheapmi, Juolggeheapmi, Sisteváhtot, Jávoheapmi ja Ulddagánda, Njuommilmáddu.
 
Eahpáraččain dárbbašit viehkki go sii leat dolkkan áddet. Eahpáraččat áigot stuimmaskit ja dárbbášit dasa Torgeira. Torgeir lohpidage veahkkehit eahpáraččaid ja dan maŋgá dáhpáhuvvet ártetlágan áššit skuvlas. Leagoson eahpárašstuimmis oktavuohta dasa manin skuvllas buollá ja manin Torgeir ii liiko skuvlavážžimii.

 

EALLIMA GOVAT
 
Girjji lea čállán Ella Karin Blind, guhte lea Ruota beale girječálli.Girjji girječálli lea hálidan čállit iežas suopmanin.
 
 Girjjistis son muitala iežas eallima vásáhusaid ja hálida ahte su muitut leat boahtte buolvvaid várás.
 
Jus veháge leat beroštuvvan gullat sámi eallimis de dát girji lea du váras.

 

ELLE-KÁRI
 
Dát govvamuitalus lea Elle-Kári birra. Elle-Kari lea mátta sáminieiddaš. Elle Kari lea fargga njeallje jagi buoris. Son orru dálvviid dálus ja gesiid doarfegoađis. Elle-Karis lea beana ja ustit.

EMMÁ DUDDJON  LATNJA

 

Muhtumat Emmá duhkorasat leat bieðganan ja Emmá ferte divvut daid. Maid jáhkát, máhttágo Emma divvut daid. Máhttágo son goarrut ja doallat veahčira gieðas?

 

Loga ieš!

 

 

FALLI
                                
Falli lea uhca sáhppán. Fallis lea miella oidnit stuorra gávpoga ja son vuolgáge mátkkái.
 
Mátki lea muhtumin vehá váralaš ja muhtimin vehá somá. Falli deaivá ollu šiega skihppáriid geat leat gárvá su veahkkehit, muhto oahppá maiddái maid ferte ballat.
 
Lohkkanbihttá siiddus 21.
 
Gávpot ii goittotge leatge nu fiinnis ja dorvvolaš dego Falli lea jáhkán ja Falli mearridage máhcat ruoktot.

FASTTESHURVI

 

Fastteshurvi, gean maiddái muhtimin Jovnnin gohčodit sevnnodáhttá vázzidettiin olles guovllu. Dalle go son lea joðus láve šaddat seamma seavdjat go skábman láve leat. Fastteshurvi lea maiddái hilbat, iige oktage beassan leat ráfis. Fastteshurvi lea maiddái juohke beaivve suhtus, iige modjá ja dan lassin lea son maiddái ropmi. Ii leatge imaš ahte son šattai álo leat okto.

 

Ovtta beaivve deaivá Fastteshurvi bártnáža, Bienne, guhte ii balage sus. Soai stoahkaba ja vehážii mielde šaddá Fastteshurvisgge šiega. Mo de geavvá, fidnego Fastteshurvi skihppáriid go ii šat leatge bahá?

 

 

FIERBMUN
 
Fierbmun lea guollebivdovuohki. Dát girji muitala mánáidgárddi guollebivdomátkkis. Maiddái don sáhttát oahppat sáimmastallat dán girjji bokte!
 
Girjjis lea buorre sátnerádju ja dan sáhttá maiddái geavahit veahkegirjin skuvlas go lea sáhka guollebivddu birra. Das leat sierrálagán sámi jávrriid guolit ja maiddái oahpahuvvo mo čollet guliid ja makkár diiddat guollebivdui gullet.

FRIDDJAGOARTIL

 

Dán girjji lea èállán ruonáeatnanlaš nisu Naja Lund. Dát girji lea vuoitán Ruonáeatnanlaš mánáidgirjegilvvu. Sámegillii girjji lea jorgalan Issát Sámmol Hetta ja govaid lea sárgon Niels Motzfeld.

 

Dát lea muitalus Mari ja su ustibiid birra. Mari ja su ustibat, Sofe ja Kunuk, guhte lea aiddo fárren seamma gillái ja álgán Mari skuvlii, vázzet badjedási. Mari lea badjeloivviid liikostan Madsii, muhto buot ii  mana nugo galggašii dahje nugo Mari hálidivèèii. Mo geavvá go maiddái Kunuka oabbá Louisa lea liikostan Madsii ja manin Kunuk lea láhppon? Loahpas buot manná riekta, vai mannágo?

 

Lohkanbihttá s.32

 

Dán girjjis lea moraš ja illu. Ja árvihmeahtun loahpa. Fertet gal ieš lohkat!

 

 

GÁMÁSUIDNEN
 
Gámásuidnen lea dološ áigge rájes leamašan dehálaš juolgesuidnen málle daningo doalai julggiid goikkisin ja liekkasin.
 
Dán girjji girječálli John Isak Sara jurddašan oahppogirjin skuvlaide ovdalgo mánát vulget gámásuoidnemeahccái. Dán girjji sáhttá geavahit maiddái skuvla olggobealde ođđasit ealáskahttit gámasuidnen árbevieru.

GÁNDASKEALMMAT

 

Girjji lea čállán Harald Kåven. Muitalus doalvu min Kárášjohkii ja girječálli mánnávuođa geassemuittuide. Dalle lei soahti ja gevve máŋggat ártegis dáhpáhusat.

 

 Girjjis beasat lohkat buokčalanfiellus ja das mo geavvá go muhtun dáža geahččala dan, iige šat eallá. Girjjis maiddái deaivvadit soalddáhiid geat leat hávváduvvan soađis. Rissiid maiddái soitet gánddat fitnet!

 

GÁRDUN

buohkáide

 

Leatgo don goassige leamašan mielde gárdumin? Dieðátgo mii gárdun, árbevirolaš rievssatbivdovuohki lea?

 

Sylvia V. Hetta lea čállán girjji gárduma birra. Váikko leage oaivvilduvvon mánáidgárddiid fáddágirjin de sáhtát don maid oahppat das juoidá.

 

Girjjis leat maiddái miellagiddevaš govat ja buorre málestanráva rievssatbirgui.

 

 

GÁVVILIS RIEBAN
 
Dán girjji lea čállán Risten Buljo ja govaid lea sárgon Liisa Helander.
 
Rieban lei nelgon ja go oinnii sápmelačča johtemin mearredii dahkaluddat jápmán vai sápmelaš loktesii su rehkii ja válddášii fárrui.
Rieban fillii maiddái guovžža ja vel earáidge. Mo, don fertet gal ieš lohkkat!

 

GEALDDE GIEĐAID GIRDILIT!
 
Dán girjji lea čállán Leammuid Biret Rávdná, guhte ieš dánsu ja dát lea su vuosttas mánáidgirji.
Govaid lea sárgon Astrid Kvammen.
 
 Girji muitala Irjána ja Ráijjá birra geat áiguba vuolgit dánsunskuvlii.Dán girjjis muitaluvvo mo lea sutno vuosttas dánsundiibmu ja makkár áššiid soai doppe oahpaba.. Doppe gávdaba maiddái ártegis lotti mii máhttá sutnon hállat.
 
Girjji logadettiin sáhttát maiddái donge geahčalit dánsestit!

 

GIEHPASEAIBI
 
Girjji lea čállán Inger Utsi ja govaid lea sárgon Lars Anders Utsi. Giehpaseaibi lea uhca buoidda, guhte lea oččon namas daningo sus lea máilmmi čábbámus seaibegeahči.
 
Lohkanbihttá s. 12
Giehpaseaibi vuolgá ohčat vástádusa manin su seaibegeahči lea dego lea lea . Lihkkus skuolfi lea ni viissis ahte diehtá visot, maiddái muitalusa giehpaseaibbi birra. Dán don fertet ieš lohkat!

GII HÁLLÁ?

 

Diktagirjji lea èállán nuorra suopmelaš diktaèálli Riina Katajavuori . Girjji lea sámegillii jorgalan Rauni Magga Lukkari.

 

Gii Hállá? diktagirjji divttat leat èállon èálli perpektiivvas. Girjeèálli geavaha ollu luonddu govvádusaid govvidit sierralágan dovdduid ja dáhpáhusaid.

 

Girji lea erenoamáš heivvolaš ollesolbmuide ja logahatahkásaš nuoraide.

 

 

 

 

GIRDINOAIDDI BÁRDNI
 
Girjji leaba čállán Annukka ja Samuli Aikio. Girjjis leat min árbevirolaš máidnasiid vuođul čállon sápmelaš muitalusat.
 
Girjjis muitaluvvo earret eará Gufihtar lonuhusa birra, Girdinoaiddi bárdni birra ja gufihttarealu birra.
 
Girjji muitalusaid sáhttá maiddái veardadallat eará girjjiin maidda leat čohkkejuvvon sámegielat máidnasat, omd. girjái Min njálmmalaš árbevierru.
 
Somás lohkanbottut!

 

GIRJJÁŠ BELLÁ JA GUSTTU BIRRA
 
Bellas ii leat oktage geainna stoahkat, unna vielljage lea vel menddo uhci. Lihkkus son deaivá Gusttu. Gustu ja Bellá vásiheaba máŋggaid ártegis dáhpáhusaid ovttas. Miison dalle dáhpáhuvai go Gustu ii garron nohkkat dahje go Bellá láhpii báni?
 
Ja mo son ustitvuođain geavvá go maiddái Sofia háluida sutno skibir?

 

GOLBMA SKIHPÁRAČČA
 
Dát girjjis muitala girječálli Kerttu Vuolab,iežas, su oappá ja su vilbeali birra dalle go sii ledje mánát. Vervva, Várvva ja Geagamus namaid sii hutke mánnán duhkorattadettiin. Kertti Vuolab lea maiddái ieš ráhkadan govaid girjái.
 
Muitalusas leat máidnasat maid Vervva, Várvva ja Geargamuš unnin gulle ádjastis. Sáhttát lohkkat ovdamearkkadihte čáhcerávgga birra, jussuid birra ja maiddái mánu bihkkadeaddji birra.
 
Girji muitala maiddái máná morraša birra, dasgo girječálli oabbá ii goassige šaddan ollesolmmožin, muhto girjjis gávdno maiddái jeđđehus morrašii.

GOLLEBÁDDI-SIBIRIJALAŠ MÁIDNASAT

 

Dán girjái leat čohkkejuvvon Sibirjjá unna álbmogiid máidnasat mat leat váldon máŋggain Ruošša bealde ilbmanan sibirijálaš máinnasčoakkaldagain.

 

Máidnasiid sáhttát veardidallat sámiid árbevirolaš muitalusaide ja máidnasiid bokte beasat maiddái oahpanuvvat sibirijá álbmogiis máinnástan árbevirrui.

 

 

GOLLEGIISSÁŠ
                                                                              
Dán girjji lea čállán Egána Jovnna Ravná
(Ranghild Eira Gaup). Gollegiissáš lea su nubbi girji ja su vuosttas girji lei Sáhpán-Bánni báhtara. Girjji čábba govaid lea ráhkadan Antti Oula Juuso.
 
Bireha váhnemat leat finadeamin Álttas, áhkku lea boahtán Birehii mánnábiigán. Biret hálidá vuolgit mearragáttái, fervái váččášit. Áhkku váruha ahte mearas ii galgga váldit maidige lobi haga, muđuid sáhttá ráimmahallat.
 
Biret gávdná gáttis ipmašiid ja vel eanet ártegis ipmašiid go gávdná boares giissá, mas leat silbbat, gollit ja vaikko mii. Muhto muittágo son maid áhkku lea oahpahan? Oaččugo Biret doallat dan imašlaš giissáža ja dan divrras sisdoalu?

GOMUVUOĐA GUOSSIT : Násttášbárdni ja Guovssahasnieida

 

Beaivvášbárdnin, mánu reaŋgan,

násttit buorit ustibin,

Girdá, seaivu eatnan ala

liegga dovdduin, illumielain

 

Merja Aletta Ranttila lea čállán ja govven dán fiinna girjji. Dát lea su viđát girji man son lea čállán ja hápmen govaid.

 

Dát muitalus lea čállon árbevirolaš máidnasa "Mo sápmelaš bođii Sápmái" vuođul. Girji lea čállon diktahámis ja muitála das mo sápmi riegádii, mo nástebárdni ja guovssahasnieida deaivvadeigga ja mo geasi maŋgá bođii čakča ja ođđa dálvi. Girjiis leat erenomáš čáppa govat ja muitalusa sáhtát lohkat maiddái govaid vuođul. Jus liikot divttaide ja čáppa govaide  lea dát girji du várás.

 

 

GO RÁHKUN BOĐII SKÁHPENJÁRGII
 
Girjji lea čállán Kirste Paltto jagis 1982. Govaid lea sárgon Gunn Solbakk.
 
Bieggagirdi lea spirtačáhppes miessi. Su eatni namma lea Nástečálbmi. Vuosttas gean Bieggagirdi deaivá go lea jođus njárgii lea Heainna. Ráhkun lea hehtehušša, ja jáhkká son dat lea olles njárgga hearrá. Heainna, Biekkagirdi ja earát njárgga ássit leat dolkkan sutnje. Lihkkus olbmománát, Rávdná ja Máhtte boahteba ealliid vahkkin ja lohpideaba vuojehit Ráhkkuna eret njárggas.
 
Makkár lea feasta dan maŋgá go Ráhkkun ja su givssijeaddji skihppárat leat vuolgán eret?

 

IDÁ IEŠ
 
Dát girji muitala Idá ja Idá beivviid birra. Idá lea guđa jahkásaš ja máhttá jo vaikko maid ja hálida maiddái oahppat ođđa áššiid. Su bearraš lea dábálaš, dasa gullet áhcci ja eadni ja maiddái áddjá, gii nuvske ja oahpaha Idá njurgut.
 
Idá lea viššalis nieida, muhto liiko muhtimin leat oktoge, iežas jurdagiid siste. Mii geavvá dalle go Idá lea áibbas javohaga olles beaivve? Na ba dan beaivve go Idá hállá ja hállá, joba dakkár olbmuide geaid ii dovdda ja polesEva boahtá Idáin háleštit? Ja makkárat leat beaivvit mat leat váralačča ja balddonasat? Idá hálida oahppat olu áššiid ja eandalitge hálida diehtit mii lea ráhkisvuohta.

 

IJASTALLAT
                                                         
Ánde lea beassan ijastallat Frederiga lusa. Dan son lea vuordán guhká. ja beaivi ovdalgo Ánde beassa Fredriga lusa orru nu guhki.
 
Viimatge olle Ánde Frederiga lusa ja soai hommába ollu somás hommáid. Frederig nohkká ovda Ándde ja de gal Ánde fuopmá man seavdnjat lea ja mo son ii meidne fitnet nohkkáriid.
 
Lohkanbihttá s.26
Lihkkus boahtá giinnu Ándde vieččat, gii son dat lea?

 

IRINA JA SÁVZZAT
IRINA BIVDÁ
 
Dán guovtti girjjis, maid Ingunn Olsen lea čállán, muitaluvvo viđa jahkásaš Irina birra gii orru eatniinnis mearragáttis, dikšu sávzzáid ja guolásta. Irinas lea bussá man namma lea Mira.
 
Vuosttas girji, Irina ja sávzzat oahpaha dutne olu sávzzaid dikšuma birra. Jogo dieđát mo beaskidit sávzza? Ja mii dáhpáhuvvá sávzzaid ulluide ovdalgo dat šaddet láigin, mas várrá duge ullobáidi lea gođđojuvvon?
 
Nuppi girjjis Irina beassa meara ala iežas vilbeliin, muhto makkár guliid soai fitneba ja ceavzibago soai neavrresdálkkis meara alde?

 

IVDNESIIDA
                                
Guhkin meahcis, duoddariid gaskkas lea siida, man gohčodit ivdesiidan daningo siidda lávut leat iešguđet ivdnásaččat. Ivdesiidda alit lávus orru Nillá.
 
Nillá gávdná ártegis speadjala, iige oktage dieđe geasa dat gullá. Speajal ii oro gullamin geasage vaikko sii jerret buot ivdesiidda ássiin. Nillá fitná fiskes lávus, rukses lávus, ruoná lávus, čáhppes lávus, vilges lávus ja vel ránes lávus. Ránes lávus orru Nillá eahki. Buohkat eai liiko boares eahkái, go son orru nu ránes ja guttaheapmi. Muhto imaš dáhpáhuvva go eahki fitne speadjala. Miison de dáhpáhuvvá?
 
Lohkanbihttá s.23
Girjji logadettiin sáhttát maiddái rehkkenastit man galle earálagan aliha, fiskada, ruoksada, ruonáda gávnnat.

Jáloš Márjá

 

Girjji lea čállán Bodil Cappelen. Davvisámegillii jorgalan Elle Marie Vars.

 

Márjá lea Áilli dohkká. Ovtta ija Márjá ii oađe, son smiehtada ja gohcá. Márjá áigu bargat juoidá mas earát eai dieđe maidige.

 

 

 

Márjá vázzila olggos. Son manná vuovdái váikko dat lea bálddonas . Márjá čákŋala ráigái mii lea muorramáddágis. Ráigi ii leat dábálaš biedju, doppe orru rieban gean Márjá veahkeha. Rieban rávve Márjjá leat várrugas stáluin, guhte láve váldit dohkkáid iežas bálvan.

 

Lohkanbihttá s. 14

 

Nákcego Márjá gádjut buot dohkkáid stálus, ovdalgo stállu borrá sin? Fertet ieš lohkat muitalusa.

 

 

JOGAŠGÁTTI NIEIDDAT
 
Girjji lea čállán Johannes Guttorm, ja girjjis vuhtto Badjedeanu rikkes muitalanárbevieru ja njoavžilis giella.
 
Muitalus doalvu min badje-Detnui. Rikkes badjenieiddat bohtet galledit Reatkenjárgii ja buktet gili eallimii leavttu. Nieiddat ja leavttu bokte bohtet oidnosii maiddái iešguđet olbmuid iešvuođat. Girji bokta bohkosa ja movttiidáhttá! Loga ieš!

 

JOHKA JA HEARVALODDI
 
Dán girjji leat čállán June Sommer ja sámás dudjon Issát Sámmo Heatta.
 
Muitalus lea joga birra mas ii leat oalli gokko golgat. Johka sáhttá mannat gokko ieš hálida, duoppe dáppe. Johka lea oalle duđavaš iežas eallimii váikko muhtumin soames sáhttige su hárdit dainna ahte ii leat albma johka mas lei oalli. Danin johka mearredige šaddat máilmme fiidnámus johkan. muhto vuosten dat fertii gávdnat meara ábi.
 
Mátkki alde johka deaivvada albasa, riebana, gumpečivgga geat rávvejit su meara guvlui. Johkage váibá ohcat meara ja jurdila jo ahte livččii buoret lean jávrin
 
Lohkanbihttá s. 17
Hearvaloddisge ii mana nu bures. Máhtatgo árvidit manin?
Gávdnago johka goassige merrii ja šaddágo son duđavaš doppe?

 

JOKŊANIEIDDAŠ
 
Girjji lea čállán Rauna Paadar-Leivo ja govaid lea málen Merja Aletta Ranttila. Girji lea diktahámis čállon ja govat leat erenomáš fiidná.
 
Jokŋanieiddaš orru čáppa muorjebalssas. Jokŋanieiddaš hálida vuolgti johttit ja oidnit máilmmi, muhto máilbmi lea várálaš. Ollegoson jokŋanieiddaš goassige ruoktot?

 

JORI JEAGGEJOGAS
 
Dán girjji lea čállán John Einar Eira ja govaid lea sárgon Biret Máret Hetta. Girji lea álmmustuvvon jagis 2002.
 
Jori lea 11-jagi buoris ja son orru smávva báikis Jeaggejohtgáttis. Dát girji muitala su ja su bearraša ja lagamuččaid eallimis Jeaggejogas muhtumin dalle go eai vel gávdnon tv:at dahje dihtorat.
 
Dán girjjis beasat lohkat fearániid das makkáš Jori eallin lea. Ja jus jo logašet olles girjji de beasat diehtit maiddái makkár lea Jori ja su buoremus ustiba, Gájjá niehku. Dahje gii lea Jeaggejoga boarráseamos olmmoš?
 
Lohkanbihttá s.27
Mátki ruoktot lea lossat ja váivi..

 

JUHÁN
 
Juhána beaivi álgá funet go son ii gávnna iežas gahpira, ii váikko mo ohcá. Juhán lea oainnat áigumin olggos. Juhán suhttá ja gárgida olggos, aibbas áláš. Eadni heađástuvvá ja viehkala maŋŋái go Juhán masá báhcá biilla vuollái.
 
Mo son de geavvá, šaddágo Juhána beaivvis veháge buoret ja gávdnágo Juhán gahpira? Leatgo dus goassige beaivvit go buot orru mannamin funet?

 

JUOGA MII GEASUHA
 
Girjái lea Rauna Kuokkanen lea čohkken girjái sámi girječálliid čállagiid. Ulbmilin lea leamašan addit ollislaš gova sámi girjjálašvuođas.
Girjjis leatge muitalusat, noveallat ja divttat, oktiibuot 18 čállosa. Davvisámegiela lassin čállosat leat nuortalaš-, julevsáme-,anáraš-, dáro-, ja suomagielain.
 
Girjjis sáhttá ain lohkkat ovtta oanehaš muitalusa dahje divtta.

 

JUOŊASTEAPMI
 
Dieđátgo don maid lea juoŋasteapmi? Máhtátgo don juoŋastit?
 
Juoŋasteapmi lea árbevirolaš guollebivdovuohki mii dahkojuvvo dálvet dahje čákčát go jávrrit leat jo jikŋon. Dát girji muitala das go mánáidgárdemánát ráhkkanit ja vulget juoŋastanreaisui.
 
Sáhtát girjji logadettiin maiddái jierahallat iežat áhkus dahje áddjás leatgo siis juoŋastan. 

 

JUS..
                                           
Dán girjji lea čállán ja govaid lea sárgon mánáidgárde-oahpaheaddji Jens-Martin Mienna. Dát lea su nubbi mánáidgirji.
 
Girji muitala Márjjá ja Máreha birra. Soai leaba olggosoidnit seammaláganat, orrot seammálagán viesuin ja muđuidge sulasteaba nubbiideaset. Goittotge sutnos leat olu áššit mat dahket sutno eallima earálagánin. Márjá oačču bargat juodá eanet go Máret. Goappá árvalat leat eanet lihkolaš? Ja mo de geavvá?
 
Smiehtta girjji lohkama maŋgá manin mis leat mearit( njuolggádusat ja rájit). Makkár áššiid du vánhemat gildet du bargamis?

 

KÁTJÁ
 
Dát gelddolaš girji muitála Kátjá eallima birra. Jus it leat vel goassige lohkan sámegielat romána, lea dát buorre gitji álggahit daningo lea nu gelddolaš.
 
Girji muitala Kátjá eallima birra ja maiddái guoskahalla hui ollu sápmelaš identitehta ja dan makkár dovdduin ja dáhpáhusaidn mii šaddat eallit go ohcalit iežamet saji servodagas.
 
Go Kátjá riegadii dálonbearrašii čearggui baján vaikko leige jo maŋŋit čakča. Dan áiggá Kátjá riegadii ii leat su ruktui vel geidnu. Katja stuorru ja šaddá vuolgit skuvlii. Doppe son fuopmái ahte sápmelaš ii leat ii mihkkige. Katjas ledje addáldagat skuvlavázzimii ja nu son vulggiige stuorra gávpogii háhkat eanet oahpui. Kátjá deaivái ja massá dán muitalusas maiddái ráhkivuođa.
 
Ávžžuhan du lohkat dán girjji!

 

LÁIBBÁŽAT
 
Álkkes rává sámegillii láibbážiid láibumii. Seammás oahpat ruoktoduollu sániid!

LIEÐÁŽAN 

 

Girjji čálli Inga Ravna Eira lea riegádan Kárášjogas 1948. Son bargá oahpaheaddjin ja lea buvttadan ee. oahppogirjjiid.

 

Inga Ravna Eira diktagirji Lieðážan lea oamastuvvon buot etniide. Girji lea diktahámis. Das lea unnán sániiguin govviduvvon máná vuordin ja riegádahttin ja dovddut mat dasa gullet. Govaid girjái lea ráhkadan Maj-Lis Skaltje.

 

LIVČČII SUOHTAS

 

Girjji lea čállán Laila Stien. Girji lea maid lohkon CD-skerrui ja dan lea lohkan Anders Isak N. Gaup.

 

Lásse vázzá skuvlla ja vuorddaša giððajohtima. Son lea suoli liikostan Elinii, guhte lea rivgu iige dáidde nu olu áddet boazodoalu birra.

 

Lásses lea maid vielppis Ránne. Go Ránne stuorru, šattašii dat boazobeanan, jurddaša Lásse.

 

Lohkanbihttá s.31

 

Dáhpáhuvvá dat madi buohkat leat ballan. Ránne ii leatge vel nu èeahppes bohccuiguin ja vahágis biðge ealu. Mo son geavvá ja šaddágo olles giððajohttimis moivi ja váivi? Dat èielgá go logat girjji!

 

 

LONUHUSGÁNDDAGUOVTTOS
 
Dán girjji čálli lea June Sommer ja sámás dan leaba jorgalan Rauni Magga Lukkari ja Sunná Pentha.
 
Olmmošeadni aj stálloeadni deaivaba lupmet seamma jeakkis. Sutnos goabbášagain leat unná bánna njuoratmánát, bártnážat mielde, jeaggeravddas oadašeamin.
 
Ruoktot manadettiin eadni vuohtá máná rievdan oalát earálganin go ovdal lei leamašan. Stálloeadni maiddái imaštalla manin su mánnáges lea nu vielgat ja unnán vuovttat. Maid jáhkat dáhpáhuvvan?
 
Jahki gollá ja mánát sturrot. Šaddá vuot luomeáigi ja eatniguovttos mánáinnis gárttaba vuot seamma jeaggái. Fertet gal ieš lohkat mo de geavvá!

 

LUONDDUIPMAŠAT
 
Mánát leat meahcis ja ohppet doppe sierralágan luondduipmašiid birra. Jogo don máhttát earuhit soagi ja beazi? Naba joŋa ja sarriha? Dovddatgo maiddái loddiid mat orrot meahcis?

MÁHKANVÁRI GUMPPET

 

Ánde lea vuojašeamin skohteriin ruoktot Sámmol-edno guossis. Fáhkka Gáhtu-Piera, falleha Ándde ja vuodjá Ándde maŋŋái skohteriinnes. Piera uhkida ahte Ánde ii oaččo muitalit geasage maid lea oidnán. Ánde ii ádde mas lea sáhka.

 

Čieskka Johanasa bohccot leat jávkan siiddas, eaige olbmot dieđe mo, eahpidit dušše ahte muhtun lea suoládan daid. Ánde ii goittotge duosta muitalit geasage mii lea dáhpáhuvvan Gáhtu-Pierain.

 

Ánde váldá villbeales Nillá fárrui čielggadit  gosa bohccot jávket ja geat leat dat suollagat.

Lohkanbihttá s.54

 

Gánddat gártet issoras gelddolaš dáhpáhusaide. Mo loahpas geavvá, báhcetgo suollagat gidda?

 

MÁILMME LÁIKKIMUS OLMMOŠ

 

Dán girjji lea čállán Elle- Márjá Vars jagis 2006. Dát girji leage vuoitán Sámirađi gutnebálkkašumi.

 

 

Girji muitala Hánnos, gii lea láikkes olmmái.  Su buoremus ustit lea Girjjo nammasaš gussa, iige Hánno gille olus eará bargat go dikšut gusa ja lohkat Láhkagirjji mas leat 3576 siiddu. Hánno ii fina goassige gávppis, go son ii dárbbaš oastit maidige, son fitne visot maid dárbbaša nuvtta.

 

Muhtun beaivve boahtá leansmanne Hánno guossái ja muitala ahte son lea árben guhtta miljovnna. Guossit fitnet Hánno luhte jámma. Vilbealli geahččala fillet Hánno vaikko gosa ja árvala Hánno dárbbašit váikko makkár ođđa diŋggaid. Muhto Hánno mielas buot orru dušši.

 

Manne Hánno ii hálit ođđa diŋggaid? Maid Hánno bargá buot ruđain? Huksego son ođđa viesu ja Girjjoi ođđa náveha? Ostágo son Láhkagirjjiid buot olbmuide?

 

Lohkanbihttá s. 20

 

Manin Hánno lei láiki? Vai leigo son duođas láiki? Makkár áššiin son ii gillen bargat?

 

 

MÁNULA ÁMMÁTMÁTKI
 
Mánul orru Nicaraguas ja gullá geafes olbmuid čerdii.
 
Girji muitala Mánula čálmmiin dan áigges go sándinisttat gomihedje Somoza oktoráddehusa. Mánul fitnii ovdal válddi gomiheami stipeanda vázzit Somoza virgeolbmáid ja soahtehearráid mánáide oaivvilduvvon skuvla vaikko Mánula beará leige geaffi. Doppe Mánul oahppai lohkkat ja čállit.
 
Go soahti buollái sáddejuvvui Mánul Costa Ricai dorvui. Go ráffi lei fas boahtan Nicaraguai, máhcai Mánul ruoktot.
 
Gomiheami maŋgá nuorat doibme oahpaheaddjin olggobealde gávpogii- Manula lei okta dain nuorain geat mátkoštedje oahpahit olbmuid birget. Nicaragua nuorat oččo máilmmis árvvus atnan bálkkašumi iežaska doaimmain. Girji muitala gelddolaččat veháš earálágan vásáhusaid birra ja hui ollu Mánula jurdagiid rahkisvuođa, muhto maiddái boahte áigge birra.
 
Girjji muitalus oahpaha juoidá dan birra mo oktasgaš olbmo doaimmain lea mearkkašupmi ja juohkeokta sáhttá veháš goittotge váikkohit oežas daguin buohkaid boahteáigái.

MÁTKI GUOVSSAHASAID LUSA

 

Girjji lea čállán Bjørn Nitteberg ja govaid lea sárgon Synøve Bjørkli.

 

Joret lea 8-jahkásaš ja mannamin ádjjás galledit. Áddjá ja Joret geahčadeaba dološ govaid, čálliba reivve, luodduba muoraid ja steikeba bánnogáhkkuid. Soai maiddái beassaba guovssahasaid galledit, ja man fiinnis dat šaddáge! Don sáhttát ieš lohkat girjji ja guovlladit erenomaš fiinna govaid. Makkár ivnnit guovssahasain leat?

 

MIHKKU

 

Mihkku beassa áhcis fárrui ealu lusa. Mátki áigge oaidniba earálagán ealliid, dego bihèoša, guškkástaga ja riebana. Makkár ealliid don dovddat?

 

MII GUMMEHALLÁ, ALFONS ÅBERG

 

Alfons Åberg ii jáhke gummehusaide, muhto vajálduhttá dan muhtumin. Dalle go son vajálduhttá ahte gummehusat eai gávdno de leat gummehusat juohke báikkis.

  

Mo Alfons birge jus gummehusat de gávdnojitge?

Makkár gummehusaid son áhčiinnis gávdná?

 

MIMMI OAŽŽU ÁDJÁ

 

Enok ii livèèii hálidan šaddat ádján, muhto goittot gárttai go Mimmi ja Kalle Robert hálideigga su iežaska ádján.

 

Muitalus álgá go Mimmi ja Kalle Robert láveba èuovvut gámágávpejas Enoka. Enok ii álggos liiko mánáguoktái, muhto de go oahpásmuvvá mánáiguin de álgá sutno ádján. Makkár somás áššiid mánát barget su gámágávppis? Fertet ieš lohkat!

 

MIN NJÁLMMALAŠ ÁRBEVIERRU

 

Dán girjjis leat máidnasat, myhtat ja muitalusat. Girjji leat doaimmahan Harald Gaski, John T. Solbakk ja Aage Solbakk.

 

Dáinna girjjiin leat doaimmaheaddjit hálidan govvet sámiid muitalan dáiddu miehtá sámi. Muitalusat speadjalastet áiggi, diliid ja jáhkuid.

 

Girji lea juhkkon golmma oassái, máidnasiidda, myhtaide ja muitalusaide. Muitalusaid oassi lea stuoramus. Loga donge ja dieðát eanet min njálmmálaš árbevierus.

 

 

MO GIĐĐA BOAHTÁ SÁPMÁI
 
Girjji lea čállán Rauna Paadar-Leivo ja govaid lea sárgon Merja Aletta
Ranttila.
 
Guhkin davvin Lipmuváris ássá Buolašáddjá, su eamit ja sutno golbma gándda Bihcigánda, Borgagánda ja Cuoŋogánda. Buolašáddjá lei buorásnuvvan, iige šat goastan matkkoštit guhkás dego ovdal ja danin maiddái dálvvit ledje šaddan bivvaleabbot.
 
Buolasáddjá oahpaha gánddáisis mo bargat su barggui. Muhto de lahppo Bihcigánda, go vajálduvvá čáppa Beaivváš-suonjarnieiddažiin. Nu geavvá ahte maiddái Borgagánda feile mannat Beaivváš-suonjarnieiddažiiguin ja maiddái su Beaivváš suddada.
 
Nuoramus, Cuoŋogánda vulggii geahčat gosa vielljat ledje báhcán. Mo son de dáhpáhuvai. Bođiigo giđđa goassige Sápmái?

MOSON DE GEAVVÁ?

girji Mymmela, Mumenstálu ja unna My birra

 

Dán girjji lea čállán ja hápmen beakkánis girječálli Tove Jansson, guhte lea hutkan Mumenstálu ja olles Mumenleagi ja buot dan ássiid. Sámás girjji lea dikten Kerttu Vuolab.

 

Unnoraš Mumenstállu lea láhppon meahccái iige gávnna ruoktot. Maiddái Mymmel lea láhppán unna Mya.

 

 Lohkanbihttá s. 17

 

Mátki ruoktot lea guhkki ja balddonas ja váikko mii oidnosta. Mo jahkat Mo son de geavvá? Bessetgo mánát ruoktot?

 

Dan girjjis leat erenomáš fiinna govat ja dán ferte máŋgii logadit vai fáhte buot suollemas ráiggiid ja čiegusvuođaid.

 

MU ÁRTEGIS EALLIN

 

Dán girjji lea čállán Ristin Sokki ja girji lea vuoitán sámi mánáidgirjegilvvu.

 

Girji muitála gánddaža, Niillas Juhán Heandaraga ártegis vásáhusaid birra ja su ártegis eallimis.

 

Buot álgá das go son riegáda ja fitne namas. Dan maŋgá álget váttisvuođat. Niillas Juhán ballá bohccuin, vaikko áhcci livččiige hálidan Niillas Juhána čuovvut su mielde boazobargguide.

 

Lihkus riegáda sutnje unnaoappáš, gii ii bala mastige ja geas lea nu erenomáš dáidu ahte dan veahkil sáhttá olles Guhkesnjárgga giláža gádjut.

 

Lohkanbihttá s. 27

 

Dán girjji gal it sáhtte guođđit logakeahttá!

 

MU KLIŠEA

 

Girjji lea čállán nuorra diktačálli Jeanette Aslaksen ja dát lea su vuostas almmustahtton girji. Girječálli lea maid govuhan ieš girjji.

 

Divttat giehtadallet ráhkisvuođa, balu ja áibbašeami. Muhtumat girjji divttain leat čállon maiddái dáro- ja eŋgelasgillii.

 

 

MU USTIBAT
                                           
Girjjis leat hoahkkamat ustibiid birra ja makkár erenomášvuođat sis leat. Maid máhttá áddjá, dahje Jussá-Bussá? Náste- oabbá lea ceahppi duddjot fáhččaid ja Nina fas liiko veahkehit mánáid.
 
Lohkkanbihttá s.15
Maid jáhkat buot ustibat barget ovttas? Maid don lávet bargat ieat ustibiin?

NÁSTEČALBMI

 

Juovlaruohtaeahkeda boazosápmelaš ja eamit leigga goabbat herggiin vuodjimin go návddit fallehedje sudno,  mánná láhppui gerresis ja bázii duoddarii. Geafes dálolaš Simon Sorsa gávnnai máná ja bidjalii máná iežas rehkii. Simon Sorsa addii máná iežas eamidii juovlaskeaŋgan.

 

Mánná oaččui nama Nástečalbmi ja sus leat ártegis fámut main Simon Sorsa eamit Lisu ballá. Danne son lohkada Nástečalmmi keallárii. Mo son geavvá Nástečalbmái?

 

 

NJÁLAID GUOSSIT
                      
Dán muitalusa lea čállán Torkel Rasmussen ja govaid lea sárgon Liisa Helander.
 
Lea juovlaáigi. Ánne ja Arne leaba dolkkaba guovlat tv ja borrat juovlahersskuid ja mearredaba vuolgit čuoigat. Soai gávdnaba juovlastálu máđi ja čuvvoleaba dan nu guhkás ahte láhppoba.. Lihkkus gávdno viessu mas orru muhtinlágan stállu. Muhtinlágan stállu jearrá Ánnes ja Arnes diehtibago man várálaš juovlastállu sáhttá leat?
 
Lohkanbihttá s.21
Muhtinlágan stállu ja su verdde, uhcastáloš áiguba herskkostallat ja borrat mánáid. Muhtin boahta gádjut mánáid. Gii son lea? Beassabago mánát ruovttoluodda ruoktot? Dan gal fertet ieš lohkkat girjjis!

 

NJOAROSTEAPMI
 
Dát girji oahpista du njoarostepmái. Njoarostapmi ii geavahuvvo šat nu olu boazodoalus, baicce dat lea eanet valáštallan ja duhkkoraddan.
 
Girjjis oahpat suohpana ja giella historjjá ja maiddái mo dat leat otnábeaivve.
 
Dát girji maiddái rávve ja oahpaha du njoarostit, njámmat suohpana ja addá maiddá rávvagiid mo hárjehaddat "suohpangieđa".

NOAIDE-LIISSÁ

 

Dán girjji lea èállán Inger Margrethe Olsen ja govaid lea sárgon Liisa Helander.

 

Ánne, Jovnna ja Máret leat áhku ja ádjá luhtte geasseparadiiasis. Mánát mannet Noaide- Biehttára muora lusa go hálidit deaivat Noaide-Liissá. Vai mánát èáhket noiddiid imašlaš máilbmái fertejit sii bassat èalmmiideaset noaideèážiin.

 

Mánát váldet Noaide-Liissá fárrui iežaset máilbmái ja Noaide-Liissá beassá vásihit olbmuid máilmmi ipmašiid, maiddái balddonasaid.

 

Lohkanbihttá s. 26

 

Makkár earát ártegis áššit Noaide-Liissái dáhpáhuvvet?

 

 

OLLE P JA IMAŠ BEAIVVÁŠ
                     
Olle ii liiko dálvái. Álo lea nu seavdnjat ja váivi lihkkat bajáš. Olle jo vuorddaša goas beaivváš fas ihttigoahtá. Guovssahasatge orrot dušše bohkoseamen Ollei ja Mannuge nirvu.
 
Lihkkus áhkku guovttos ádjáin doalvuba Olle P finadit dakkár artegis báikis gos beaivváš ligge litnasit vaikko ruovttus leage dálvi. Ja dan maŋgá leage somá fas joavdat ruoktot, vai leago?
 
Lohkkanbihttá s.38
Ruovttusge ihta viimmatge beaivváš. Man beaivve ja maid Olle P dalle jurddaša, don gal fertet ieš lohkat!

OVCCI VUOMI NJOLGÁ

                                                  

Dát hearvás govain hervejuvvon muitalus lea gumppe birra, guhte lea nelgon go lea ruohttan ovcci vuomi ovtta veaiggis. Muitalusa lea čállán Inga Ravna Eira ja govaid lea sárgon 9- jahkásaš Tor Máhtte Eira Mathisen.

 

Son deaivá Nast-nammasaš nieiddaža,  guhte lea doalvumin gumposiid áhkus lusa siidii.

 

Lohkanbihttá s. 8

 

Fitnego gumpe  gumposiid dahje eará borramušaid alcces ja manin gumppe čuovjjis lea čappa, rukses ja ivdnás duokŋasat?

 

PINGVIIDNA PU

 

Girjji lea èállán Bodil Cappelen guhte lea maiddái ráhkadan girjji govaid. Sámegillii girjji lea jorgalan Anders O. Eira.

 

Girji muitala pingviinnaid eallimis lullinannámis ja das mo Pingviidna Pu riegada dán máilbmái ja mo son šaddá stuorra pingviidnan guhte máhttá ieš háhkat borramuša ja birget.

 

Girjjis oahppá olu pingviinnaid birra.

 

Maid pingviinnat borret?

 

 

RÁGO JA SKIREÁHKKU
 
 
Dán girjji Rágo birra lea čállán Ellen Anne Sara Gaup guhte lea ovdaskuvlaoahpaheaddji. Čábbá dálvegovaid lea málen Oula-Antti Juuso.
 
Dán girjjis muitaluvvo guovtti lotti ustitvuođa birra, Rago ja Skireáhku. Ustitvuohta lea dehálaš vai birge maiddái dalle go buot ii leat nu álki.
 
Rágo lea garjjačivga gean oabbá ja viellja leaba áiga juo girdilan eret beasis ja Rágo lea báhcán okto. Lihkkus Skireáhkku veahkeha Rágo máŋggaláhkái vai Rágo birge dálvvi čađa. Muhtimin gal Rágo maiddái meidne bártidit ja vearrásit.
 
Mo son Rágoi geavvá? Ceavcágo Rágo dálvvis?

 

RÁSSEDIEVVÁ
 
Lásse ja Elle, oabbá ja viellja leaba 8 ja 10 jahkasačča. Sis lea geasseluopmu ja áigi deaivat ja stoahkat iežaset skuvlakihppáriin, Biretin, Nigon ja Sirein. Mánáin livččii miella fitnat Rássedievás.
 
Rássedievás lea boares dállu, mas lávejit gullot ártegis jienat. Áddjá muitala ahte Čuovža-Niillas šattai dolin fárret Rássšedievá dálus eret go doppe lei nu ráfeheapmi. Lásse ja Elle fitneba ođđa sihkkeliid ja vižžet maiddái Nigo, Bireha ja Sire fárrui vai besset ieža gullat ja oidnit leatgo Rássedievás duođaid gopmit.
 
Mánát ballajit ja Elle ja Lásse šaddaba dorvvastit áhccis veahkkái. Áhci vuolgá sutnon rássedievvái ja oo dan ipmaša!

 

RIEBANIID BIHPPORGÁHKUT  
                                                                     
Dán girjji lea čállán Ima ja čábba govaid lea sárgon Katja Tapiola.
 
Juovllat leat boahtemin ja Áilu galggašii láibut bihpporgáhkuid etniin. Eatni goittoge bidjá láibuma eaktun dan ahte Áilu borrá iežas borramuša. Go Áilu ii hálit borrat de mo son geavvá bihpporgáhkuide? Ja fitniitgo sii juovllain ollenge bihpporgáhkuid? Fertet ieš lohkat!

RIHKKUT RÁJIID

 

Čálli Lars Wilhelm Svonni lea riegádan 1946 ja bajássaddan Rávttasis, Girona davábealde ja orru dál Jåhkåmåhkis. Beroštupmi sámi riektehistorjái bovttii jurdaga čállit gealdoromána ruoŧagillii "Överskrida gränser" (DAT 2005). Dát su vuosttas romána, lea jorgaluvvon sámegillii j. 2006. Sámi servodagas son lea oahpis, go lea bargan sámi vuoigatvuođa ássiiguin. Son lea leamaš Ruoŧa Sámedikki áirras 1993–2001, dalle sihke stivralahttun ja dikki sátnejodiheaddjin. Son fas válljejuvvui Sámediggái áirrasin 2005–2009.

 

Rihkkut rájiid lea gelddolaš romána. Das sámit bávkalit Juleveanu čáhzebuođuid ja dainna čájehit vuosteháguset Ruoŧa stáhta badjelgeahčči sámepolitihka vuostá. Bávkaleapmi botke elfámu buvttadeami ja dat dagaha issoras dulvebáru mii johtá vulos eatnoleagi mielde.

 

... ”Áigi lei dássážii gollan njozet, muhto dál sekunddat hurge. Gáiddosbávkalanrusttegis lei 340 mehtera bávkkanasaid lusa. Bávkalanneavvu lei nannosit giddejuvvon bávkkanasaide. Sii ledje válljen báikki golbma jagi dassážii. Ove Nielk ja Rebes Mornat mielas orui leamen Martin Jonsson joavkku áššedovdi, muhto songes olles áiggi čuoččuhii ahte lei visot oahppan Joeris. ...

... Diibmu lea dal 23.15 ja dá lea Eko-doaimmahusa liigeodassátta buoddoroasu birra Davvi-Ruoŧas. Dál lea čielgan ahte amas vearredahkkit leat bávkalan Siiddasjávrri buodu kvártta váile oktanuppelogis. Logi minuvtta mannjil bávkaluvvui maid Sádijávrri buođđu. Sádijávrri čáhzi golgá dál Lángasjávrái, mii lea jur Suorvábuođu turbiinnaid vulobealde. Jiellevári bolesat dieđihit ahte Čáhcefápmohat lea rahpan buot buođuid Bårjåsa rájes gitta mearragáddái.”.

 

Bávkaleami maŋŋá álgá báhtareapmi ja sivalaččaid ohcan. Mo jáhkat dás geavvat? Fertet lohkat ieš!

 

Romána lea geasuheaddji dekkar-girji, dakkár girji ii leat ovdal sámegillii čállon!

 

 

RIIMIIN RÁMIIN
 
Dán girjjis leat sámi nuoraid čállán čállosat. Muhtumat dain leat maiddái čallon dárogillii. Maiddái govaid girjái leat ráhkadan sáminuorat.
 
Čállosiid bokte oahpasnuvvat duordnussámigillii ja dán giellajoavku sámenuoraid eallimii.

 

RUKSESGAHPIR JA GUMPE
                                    
Dán muitalusa sihkkarit juohkeokta lea gullán. Dát muitalus lea heivehuvvon sámebirrasii ja muitaleaddji Bodil Cappelan lea sárgon maiddái govaid.
 
Dát gelddolaš girji muitala uhca nieiddažis, gan gohčodedje Ruksesgahpirin, go liikui gárvodit gávttiin ja rukses gahpirin. Ruksesgahpira áhkku ásadii okto vuovddis ja Ruksesgahppir liiko galledit ahkku ja eadni sáddege Ruksesgahpira doalvut áhkkui mielkki.
 
Mátki lea guhki ja áktonas. Ruksesgahpir deaivá Gumpe. Gumpe hálidivččii borrat unna nieiddaža, man biergu livččii nu njálgga. Gumpe lea skelabma ja viehkalage áhkku stohpui.

SÁLKIN LEA SOMÁ

 

Sálkin lea somá ja son èaibmá. Makkár ivdnásaš biktasiidda Sálkin gárvoda? Man ivdnásaš lea su njálbmi.

 

Dát girji lea buorre ivnniid ja gorutlahttuid hárjehallamii. Girjjis lea álkkes giella ja heive dakkáriidda geat hárjehallet sámegiela dahje leat aiddo oahppan lohkat.

 

SAMPO SÁMÁŠ

 

Sámi boatnjáš ja áhkáš oruiga guhkin nuortan Sámis, Aimio nammasaš báikkis, mii lei eanu guoras.

 

Sudnos lei bárdni man namma lei Sampo, man áhkoš lávii gohèodit Sámážin. Soai áigguiga gástašit máná boahtte jagi.

Vánhemat ledje gieldán Sámpo mannamis Rástegáisái, daningo doppe ledje návddit. Sampo goittotge hálidii oaidnit várregonagasa. Sampo vulggii mátkái, muhto mastii hearggis ja bážii aibbas okto ávdin duoddarii.

 

Mo son Sampoi geavai?

 

SAVKKAS

 

Dán girjji lea čállán Liv-Tone Boine. Girjjis leat noveallat. Muitalusat maidguin gieđahallojuvvojit dakkár áššit main ii leat nu álki hállat. Juohke muitalusa loahpas lea velá dikta. Girji lea almmuhuvvon 2006.

 

HEAGGA PÁNTAN

Dán muitalusas Ánde, Ánne ja Mihkkal, golbma nuora vulget finadit barttas.

Mii geavvá go  Mihkkal fáluha Ánnii duhpáha?

 

GEASSENIEHKU

Lea čáppa geassebeaivi ja beaivváš ligge litnásit. Ánne, Piera, Niilas, Biret ja Ánde leat vuolgán johkagáttái vuojadit ja návddašit geassebeaivvis. Vel čábbaseabbo beaivvis dahká dat ahte Ánne lea liikostan Pirii ja Piera Ánnii. Muhto fáhkka dáhpáhuvvá lihkuhisvuohta. Mo son de geavvá?

 

RÁNES FEASKKIR

Dán muitalusas Máhtte galleda iežas áhči. Máhtes lea váivi áhččis dihte, go nu hárve oaidnaleaba ja nu unnán sáhttiba telefovnnas háleštit. Manin ná lea? Gos Mátte áhčči lea?

 

SISKKÁLDAS VUOJEHEADDJI

Dát muitalus lea Sive birra. Siv liiko faláštallat go seammás son beassá deaivat Lásse geasa lea liikostan.  Ja dan lassin Siv lea buoidi, ainnas iežas mielas. Son gal borrá, muhto ii buoiddo.  Ovtta beaivve Sive gorut ii šat nagot ja son šaddá dieđuhis dillái. Gii lea dat gii su gádju?

 

Girjjis leat maiddái divttat:

 

Manne?

Manne dagan nie?

Manne dagan nuo?

Manne nie iešguđetláhkái?

Manne iežan in doahttal?

 

SEAVDNJADAS ČIEHKÁ

Biret lea vázzimin seavdnjadin ruoktot. Giidnu oahpes, muhto bahádáhtolaš falleha su ja son bávččada. Mo geavvá?

 

ČIEGUSVUOHTA

Dán muitalusa nuora ruovttus eai sáhte skihpárat idjadit váhkkoloahpaid, ja illá hálidá son iešge orrut ruovttus go nu heahpana iežas vánhemiid. Lihkus lea okta skibir geasa son sáhttá luohttit.  Gii son dat lea?

Makkár dovddut bohtet dutnje dán muitalusa lohkama maŋgá?

 

DEAIVVADEAPMI

Májjá lea discotehkas skihppáriiguin ja deaivvai gánddá geasa vuosttas oaidnimis liikostii. Giidnu roášmmohuvvá vearrágit biilalihkkuhisvuođas, muhto leago son justa dat gánda gean Májjá deaivvai ja oaidnáleabago soai šat ođđasit?

 

VÁIMMU HÁLIIDUS

Juhán galgá válljet makkár skuvlii galgá álgit vuođđoskuvla maŋgá. Válljen ii leat álo álki. Maid jáhkat Juhána válljet?

 

 

Seaibelah-Sámmola olmmái
 
Dán girjji lea čállán Gösta Knutson ja sámás jorgalan Siiri Juuso. Seaibelah-Sámmola muitalusaid sáhttáge lohkat máŋggain eará gielain.
 
Seaibelah-Sámmola álge gohčodit Seaibelah-Sámmolin dan maŋgá go rahttu gáskkestii su seaibbi rastá. Eará bussát, eandalitge ilgadis Monne lávejit su givssidit ja olgguštit dan dihte.
 
Seaibelah-Sámmol, dego earátge bussát, ballá beatnagiid, muhto Smarfi lea earálagan beana- sus Sámmol ii bala dannego Smarfi lea vehá nugo Seaibelah-Sámmol. Samrffisge váilu juoidá ja suge olgguštit.
 
Dohkkehitgo earát Seaibelah-Sámmola ođđa ustiba? Bealuštago ođđa ustit su ilgadis bussaid vuostá? Ja gii šadda leat dat gean earát čaibmet? Dat čielgá go logat dán girjji!

Siidavuomi golli

 

Dán  girjji lea čállán Mihkkal Marastat ja dát girji lea goalmmat girji mas muitaluvvo Ándde ja Nillá fearániid birra.

 

Ánde ja Nillá leaba vilbeležat. Soai leaba oagguntuvrras go vuohttiba juoidá hui imašlačča. Joðus seamma áigge sutnon leat maid ártegis láttánat geat áigot skelbmošit Siidavuomi luondduriggodágain.

 

Ánde ja Nillá gal eaba dohkket dan ja mearredeaba ahte soai ferteba gádjut Siidavuomi ja dan riggodagaid. Soai mearredeaba viežžat báddenrustegiid ja báddet ságastallama, mas láttánat gullojit hállamin iežaset áigumusaid birra.

 

Gánddat goittotge báhcet gitta ja šaddet báhtarit vaššás láddániid. Mo geavvá? Gádjotgo gánddat Siidavuomi golleriggodagaid?

 

 

SIPIRJÁ
 
Girjji lea čállán bieggán davvisuopmelaš girječálli Timo K. Mukka. Sipirjá lea románá mii lea álggoálggus čállon jagis 1966 ja sámás dan lea jorgalan Jovnna Ánde Šest.
 
Girjji dáhpáhusat dolvto min davvi suopmelaš gillái. Nuorra almmái čállá gili dáhpáhusaid muitui muhto su čállinproseassa hehttejit su persovnnalaš váttisvuođat ja mánnávuođa fuones vásáhusat.

SKÁBMANIEIDA

 

Girjji lea čállán Rauna Paadar-Leivo ja govaid lea sárgon Merja-Aletta Ranttila. Girjjis lea muitalus Skábmanieidda birra.

 

Gábe ja Mággá eaba lean lihkostuvvan oažžut máná. Mággá lei joba geahččalan sieiddi lusa doalvut oaffara vai oččošeigga máná.

 

Gábe gávdná máná, uhca nieiddaža goaði olggobealde. Mággá ja Gábe addiba nieiddažii nama Biret.

 

Biret stuorru ja vuolgá skuvlii. Ásodaga eamit imaštallá manin Biret álo neavrresdálkin čohkohalla lássa guoras ja geahččá olggos, eará mánát bilkidišgohtet Bireha noaiddi nieidan.

 

Lohkkanbihttá s. 21

 

Biret manná gáttái ja čohkkána geaðge gurrii. Geaðgi hállagoahttá ja muitala ahte son lea boeare sieidi ja Biret let Skápmasa nieida. Sieidi muitala ahte Biret galgá gádjut álbmoga. Mas, mo ja manin dan fertet ieš lohkat!

 

 

SKÁLVEÁDDJÁ
 
Girjji lea čállán Niillas A. Somby.
 
Skálveáddjá láve savdnila muohtačalmmiid Sápmái. Ivvár ja Elle liikoba muohttagis, soai dahkaba muohtaeatni Jassá, muohtaáhčči Geardni ja muohtanieidda Čeargga ja guokte muohtagándda Čakasa ja Vahcaga.
 
Go olbmot jaskodit ja de muohtaáddját lihkadišgohtet ja johtet guhkás. Gilisge árvogoahtá ja mánát jáhkket muohtaáddját leat suddan. Muhto Skálveáddjá ain mojohalla. Maninson nie lea? Fertet lohkkat ieš!

SOAHTI BILLÁVUONAS

 

Girjji lea čállán Kari Vinje. Girjji dáhpáhusat dolvot min jahkái 1943 ja áigái go soahti lei measta miehtá máilmmi.

 

Norga lei dievva duiskalaččaid ja duiska soalddáhat ledje maŋggain sajiin Norggas.

 

Girji muitala mo dát áigi lei Selme Salamonsena čalmmiin. Selmer lea skuvlaahkásaš gánddaš guhte orru Billávuonas áhciinnis ja Katariinnáin- Selmer oahpásnuvvá duiskalaš soalddáhin, Hermannin ja maiddái ruošša soahtefáŋggain Hermannin.

 

Muitalus lea gelddolaš ja miellagiddevaš ja maiddái muitala soađis man min áhkkust ja áddját vásihedje.

 

SOAIGGUS DAVVIGUOVLLUIN : GOBMEMUITALUSAT

 

Dát girji lea riegádan davviriikkalaš ovttasbargun. Girjjis leat ođđa gopmemuitalusat mat bohtet iešguđet guovlluin davvin. Sámis leat mielde guokte muitalusa maid leaba čállán Issát-Sámmol Heatta ja Rauna Paadar-Leivo.

 

Girjái leat čohkkejuvvon Fearsulluid girkogárddiid guossit, Dánskka gárdimiid gopmit, balddonasat mat oidnostit ruoŧŧelaš mearraolbmuide, vuoiŋŋat suoma vuvddiin , oaidnemeahttun veahkit sápmelaččaide ja inuhkaid baldi gividat.

 

Lohkanbihttá s..6  

 

Duostatgo don  lohkat dán girjji?

 

 

STEPHEN BORROUG
 
Dán girjji lea čállán Karen Anne Buljo ja govaid lea sárgon Daniel Gelencser.
 
Stephen lea mearraolmmái guhte orru Eanglánddas. Stephenis lea niehku boarjjástit Kiinnái ustibiinnes Jákoin.. Stephena fatnasa namma lea Edvard Bonavetura.
 
Jovkuisiiddas orrot sápmelaččat, maiddái njeallje jahkásaš Sunná bearrašiinnes. Mii geavvá go Stephena fanas dálkki sisa ja deaivá Jovkuisiidii?

SUOLÁDUVVAN

 

Girjji lea èállán Kirste Paltto jagis 2001. Girjji sáhttá gohèodit girjeèálli ávvugirjin daningo dat lea almmustahtton dan jagi go girjeèálli vuosttas girjji almmustahtimis lei gollan 30 jagi. Suoláduvvan lea Kirste Paltto 18. girji ja das leat 15 novealla, oanehaš muitalusa.

 

Noveallat dolvot min dološ áigái ja dábálaš eallimii, muhto muittuhit maiddái ahte dábálaš eallimis dáhpáhuvvet olu áššit maid sáhttá gohèodit ipmašin. Eallin ii leat álo nu iešalddes èielga ášši.

 

Makkárat de leat ártegis dáhpáhusat maidguin girjeèálli muitala. Dan fertet ieš lohkat!

 

 

ŠUONAID ŠALDI
 
Girjji lea čállán Liv- Tone Boine
 
Dán girjji lea heivvolaš geavahit váikko musihkká diimmus dahje muđuid beare hárjehallat divttaid. Girjjis leat maiddái čábbá govat.

SUONJAR

 

Girjji lea čállán Inger Haldis Halvari ja govaid lea sárgon Knut Tore Sætre.

 

Biehttára dálu beana Járfe lea vuordán skihpára, bussá, lihkkat vai beassa sutnje muitalit ahte  ii leat šat guhká sin luhte. Járfe lea snelken albmá dannego olmmái lei dahkan juoidá baháid. Mo Járfei geavvá? Nákcego son gádjut iežas heakka?

 

 

ŠUVVI JAHKKI
 
 Dán girjji lea čállán Hans Aslak Guttorm ja erenomáš fiinna govaid lea sárgon Iver Jåks.
 
Girji muitala dálvvi birra čavččas juovllaid bokte gitta mihcamaraide.
 
Girjjis leat čábba divttat, muitalusat das mo Jovnna šattai ráimmahallat gufihtárnieiddain ja mo gumpe hálštii sápmelaččan. Girjjis leat maiddái čájálmasat maid áibbas bures sáhttá skuvlasge čájáhallat vaikko juovlafeasttain dahje giddafeasttain!

 

UHCASTÁLOŠ
 
Uhcastáoš ii leat dego stuorra stálut. Son ii leat balddihahtti, muhto hálidivččii gal leat seammalágan go earátge, stuorra stálut. Uhcastálošis lea dušše okta ustit Guri Gárja.
 
Uhcastálosiš lea plána šaddat buot stáluid presideantan. Guri rávve ahte stuorra stálut fullet uhcastáloša ustibin, jus son rivve olbmománáid.
 
Uhcastáloš rievidage golbma sámenieidda, Jurri, Tuddi ja Muddi. Jurri ferte stállui miehtá áiggi márfut, Tuddiges juoigat ja lávlut ja Muddi guorrut ja duddjot.
 
Sámenieiddat filliit goittoge stálu ja besset báhtarit. Mo son dat dáhpáhuvvá?

URBI

 

Urbi lea sánálaš nieida, muhtumin maiddái njálbmái ja smiehtada čiekŋalis jurdagiid. Son lea  orron Elle siesás luhtte dan rájes go su vánhemat earráneigga. Urbbis leat guokte viellja, Peđár ja Máđen, geaid son ii nu dávjá deaivva. Soai orruba Urbbi etniin Norgga bealde. Urbbi skihppárat leat joatkán skuvlavázzima vuođđoskuvla maŋgá logahagas, muhto Urbi lea báhcán siesás lusa ja dudjogoahtan.

 

Dát girji muitala Urbbi eallima birra. Mo son čoavdá váttisvuođaidis iežas vánhemiin ja erenomážit etniinnis. Girji muitala maiddái mo son ohcala iežas saji eallimis  ja gávdná iežas eallinbálgá ja maiddái ráhkisvuođa.

 

 

 

 

VIIDÁT-DIVTTAT SÁMIS
 
Gijjis leat divttat njeallji sáme girječállis, Rode- Marie Huuvas, Inghilda Tapios, Thoma Marainen ja Simon Marainen. Juohke čálli divttain leat vuohtimis čálli iežas fáttat ja dovddut mat gusket unnit álbmoga sajádaga ja ja čiekŋalis dovddut.

 

VULGOT MEAHCCÁI
 
Dán girjji lea čállán Haldis Balto vai sámemánát ohppet earáge eatnama sániid go várri ja vuovdi.
 
Girjái leat čohkkejuvvon min eatnamiid namahusat ja muhtun eallit. Juohke eatnan namahusa bokte lea maiddái muitalusa.
Jogo don earuhat gura ja ávžži? Dahje makkár erohus lea leagis ja luohkkás?

 

VUOI DAN KÁRENINA
 
Dán muitalusa Káreninas lea čállán Rauna Paadar- Leivo. Govaid lea dahkan Lee Rodges.
 
Káreninas ii oktage dieđe gii son lea ja gos son ássá. Eai dieđe oba Sami, Juha, Káre ja Nina, eaige siis oba beroške daningo sis lea nu somá Káreninain.
 
Dát muitalus dáhpáhuvvá dallegp mánáid lea geassi ja sii fitniin ođđa skihpára, Kárenina. Geassi ja Kárenina dolvot mánáid somás dáhpáhusaide. Makkáriidda ja gii lea Kárenina, don fertet ieš lohkkat!

 

256 GOLLÁŽA
 
Girjji lea čállán Kirste Paltto.
 
Girji muitala Bollomohkkis gos dáhpáhuvvet artegis áššit muhtun skábman. Ollu imaš olbmot ja dáhpáhusat.
 
Ja nugo buot gelddolaš girjjiin lea dás maiddái dástalaleapmi das gii fitne čábbámus nieidda. Mo son geavva? Fertet lohkkat ieš!